"Race of the year" aneb Velká cena Maďarska 2015

2. srpna 2015 v 21:06 | Tracy |  Moje řeči...
Zdravím všechny čtenáře tohoto blogu, pokud tu po tak dlouhé době neaktivity ještě nějací jsou! Pokud ne, tak zdravím alespoň Didi Smějící se. Ráda bych se s vámi podělila o své zážitky ze závodního víkendu formule 1 v Maďarsku, kam jsem se minulý týden vypravila.


Po dvou letech jsem se zase dostala na závod formule 1, tentokrát na velkou cenu Maďarska. Maďarsko jsem vybrala jednak kvůli dostupnosti, jednak kvůli Kimimu, který tento závod považuje téměř za domácí, a to díky množství finských fanoušků, kteří se sem každoročně sjedou. Na výlet jsem vyrazila se sestřenicí a její kamarádkou. Jely jsme opět s cestovkou Prima Italia, se kterou jsem měla dobrou zkušenost z minula, a celý zájezd proběhl opět bez problémů.

Ve čtvrtek o půlnoci jsme vyrazili moc pěkným dvoupatrovým autobusem směr Slovensko, překodrcali se přes stále ještě neopravenou dálnici D1 do Brna a následně Bratislavy, kde jsme nabrali mé slovenské spolucestující, a postupovali dále na jih do Maďarska. V autobuse jsme se dozvěděli, že na nás hned ráno po příjezdu bude čekat televize sport2 v čele s Tomášem Richtrem, který by s některými z nás rád natočil pár rozhovorů. To nás samozřejmě velmi potěšilo, protože kdo by nechtěl jít celý krásný po noci strávené v autobuse hned do televize, že? Komentátor i s kameramanem na nás skutečně čekali, a jen co jsme zastavili na parkovišti u okruhu, začali natáčet náš výstup z autobusu. Následně požádali těch pár lidí, včetně mé sestřenice, kteří se uvolili dělat rozhovory, aby se dostavili k hlavní bráně na Hungaroring, kde proběhne natáčení. Šly jsme se sestřenicí jako doprovod, s plánem, že budeme natáčení sledovat zpovzdálí, ale nakonec jsme se na žádost Tomáše Richtra také připojily k natáčející skupince, s tím, že budeme dělat křoví. Pak proběhly rozhovory s fanoušky na různá témata, vše se vždy natáčelo několikrát, aby pak bylo z čeho vybírat. Překvapilo mě, že tam byl pan Richtr v podstatě jen s maďarským kameramanem, všechno si musel vymyslet i řídit sám. Musím říct, že natáčení bylo zábavné a rozhodně to byla zajímavá zkušenost, a Tomáš Richtr je velmi sympatický člověk. Po natáčení si s námi ještě popovídal, vyfotil a dokonce nás i pozval, abychom s ním šly po tréninku na pivo, ale bohužel jsme ho pak už nenašly.

Pokračování v celém článku.



Během natáčení se na okruh již začali sjíždět jezdci, ale přiznám se, že jsem si ten první den žádného nevšimla, zaznamenala jsem jen Arrivabeneho - šéfa Ferrari. Natáčení přeci jen nějakou dobu zabralo, a tak byl už nejvyšší čas vyrazit do areálu okruhu, abychom stihly první trénink. Prošly jsme bránou číslo osm a hned zamířily do F1 Village - prostoru se stánky s týmovým oblečením a dalšími suvenýry. Hned vedle byla Fan Zone - takové zážitkové místo pro fanoušky, ve kterém se nacházel simulátor F1 (kvůli neustálým frontám jsme jej ale nevyzkoušely), pódium, na kterém mezi jednotlivými tréninky, kvalifikacemi či závody neustále hrály nějaké kapely, a plastická mapka okruhu, ve které se člověk mohl vyfotit. Z tohoto fanouškovského zázemí jsme také ocenily normální záchody (vím, že psát o záchodech je asi zvláštní, ale opravdu byly neporovnatelně lepší, než chemické toitoiky). Navíc se tam také nacházel zdroj pitné vody, kterou jsme si pak pravidelně chodily čepovat.


Po této obhlídce jsme již zamířily na naši tribunu (krytou Super Gold), kterou jsme si v těch nehorázných vedrech nemohly ani dostatečně vynachválit. K mé spokojenosti jsme dostaly lístky do posledního sektoru, který je nejblíže startu, a je z něj skvělý výhled na pódium. Lístky jsme měly do desáté řady, což byla nejvyšší možná, vzhledem k typu "levnějšího" lístku. První i druhý den jsme si však nechodily sednout na naše místa, ale usadily jsme se vždy co nejvýše, přímo naproti boxům Ferrari, abychom měly ten nejlepší výhled na Kimiho Räikkönena. Trénink začal, motory naskočily, ale neozval se žádný úžasný ohlušující zvuk, který jsem slyšela před dvěma lety, ale o mnoho tišší a hlavně jiný zvuk nových turbo motorů. Ono zase ne že by to bylo úplně tiché, to se říct nedá, ale špunty jsem na to nepotřebovala. Nicméně jsme si je pak stejně pořídily kvůli závodům GP2 a Porsche Supercup. Jezdci vyjeli a bylo skvělé je zase vidět jezdit naživo! Stejně tak zábavné bylo sledovat dění v boxech - přijelo autíčko, seběhli se k němu mechanici, zašoupli autíčko do garáže, spustili jezdci monitor k hlavě, jezdec si tam pobyl a po chvíli ho zase vypustili ven a tak se to s různými obměnami opakovalo. Kromě toho, když zrovna nebyl trénink či něco jiného, tak obvykle probíhala "pit lane walk", při které se lidé z paddock clubu plus různí televizní reportéři mohli projít boxovou uličkou a nahlížet týmům do garáží. Při těchto příležitostech jsme tam viděli třeba bývalého pilota F1 a nynějšího reportéra Davida Coultharda nebo Nikiho Laudu, který vyšel kvůli rozhovoru z garáže Mercedesu.


Mezi tréninky jsme si šly trochu obhlédnout areál, ale kvůli strašnému vedru jsme se nedostaly dál, než někam za nejbližší zatáčku tratě. Raději jsme se šly poohlédnout po nějakém jídle, kterého bylo všude dost, ačkoli výběr byl poněkud jednotvárný - smažené hranolky či opečené brambory a k tomu různé maso, či všelijaké variace tohoto, ale mně to celkem stačilo, jen ty ceny mohly být menší. Nejzajímavější kombinací byl podle mého guláš v tortile, který jsem si jeden den dala - v Maďarsku asi nacpou guláš do všeho. Fajn bylo, že u některých stánků s jídlem měli zřízené velké stany, ve kterých se člověk mohl skrýt před sluníčkem. Další vychytávkou pro polouvařené fanoušky byla možnost osvěžení vodou, kterou vás postříkal pán na chůdách, nebo, jak jsme si všimly později, se dalo procházet osvěžovacími stánky, ve kterých neustále "pršela" voda.


Druhý trénink proběhl podobně jako první. Trochu mi to splývá dohromady, ale v jednom z tréninků měl tuším nehodu Peréz, ale nic vážného se mu nestalo, a při jiném (nebo to snad byla kvalifikace?) zase selhalo auto Alonsovi, což vyvolalo takový pěkný okamžik, kdy se Alonso sám (leč marně) snažil roztlačit svou formuli a odtlačit ji do boxů. Alonso za tuto snahu sklidil u diváků velký potlesk. Na pomoc mu vzápětí přiběhla spousta traťových komisařů a spolu už dotlačili formuli do boxové uličky. Po tréninku následovala ještě kvalifikace GP2, po níž jsme se již odebrali k autobusu, který nás dopravil do našeho hotelu. Ten byl tak super, že měl i bazén, ale tuto možnost jsme nakonec kvůli únavě a nedostatku času ani nevyužily. V pátek jsme jen zapadly na pokoj a šly spát.


V sobotu v sedm hodin ráno nás pak čekala dobrá snídaně a opětovný odjezd na okruh. Rozhodly jsme se, že dnes zkusíme počkat na příjezd jezdců, a tak jsme si šly stoupnout k cestě směřující k hlavní bráně na Hungaroring. V Maďarsku to bohužel není jako v Monze, že by jezdci vystoupili z aut a rozdali podpisy fanouškům, jediná šance, jak je vidět víc zblízka je právě v autě. Cestu již lemovali nedočkaví fanoušci, ke kterým jsme se připojily. Měly jsme štěstí a viděly jsme přijíždět Jensona Buttona i s přítelkyní, mávajícího Sebastiana Vettela na své motorce, Maxe Verstappena a nakonec i nejvíc očekávaného Kimiho. Při té fascinaci, že Kimiho vidím, jsem si ani nevšimla, v jakém autě vlastně přijel. Projel dost rychle a za ním následovali ještě další jezdci, které jsem taky natáčela (tohle jsem vždycky raději natáčela, protože vím, že vyfotit bych to nestihla) a pak jsem jen zběžně koukala na videa, při kterých jsem dospěla k velmi mylnému názoru, že Kimi přijel na okruh v bílém Ferrari. V čem jiném než ve Ferrari ho taky očekávat, že jo? Z tohoto omylu mě vyvedla až jedna paní následujícího dne, která mě ujistila, že určitě přijel v černém Fiatu. Ehm…jo. Tady je krásně vidět, jak "vnímám" své okolí. Prostě když vidím Kimiho, tak vidím Kimiho a nic jiného neexistuje.


Ten den jsme absolvovali třetí trénink a odpoledne kvalifikaci, která pro Kimiho dopadla na jeho poměry docela dobře, obsadil v ní páté místo. První byl Hamilton, druhý Rosberg a třetí skončil Vettel. Všichni tři nám po skončení kvalifikace zamávali, a odebrali se na tiskovou konferenci někam do útrob budovy pod stupni vítězů. Poté jsme ještě zhlédly závod GP2. Tady jsem poprvé viděla přípravy na startu, nejprve nástup grid girls, dívek s čísly jezdců, a pak příchod mechaniků a různých členů týmů se vším možným, hlavně se spoustou pneumatik. Když jsem u těch pneumatik - vždycky před každou GP2 událostí, ať už to byl trénink či cokoliv, začala do boxové uličky vjíždět jedno za druhým dlouhá vozítka plná pneumatik. Vypadalo to velmi vtipně, když tam tak za sebou jezdili jak vláčky! No to byla pneumatiková odbočka, teď ještě k tomu závodu. Když bylo vše připraveno, přijeli na start i jezdci ve formulích. Vlastně někteří přijeli, a některé formule tam myslím přitáhli. Pak se jel závod, ve kterém vyhrál chlapec, co startoval z pole position. Své vítězství oslavil na pódiu, kam chvíli předtím donesli na okrasu truhlíky s květinami, a přelepili nápisek nad stupni vítězů. Neustále tam chodil někdo se štaflemi přelepovat ty nápisky.


Večer jsme se vydaly do Budapešti, jednak za krásami osvětleného města, jednak kvůli hladu a potřebě dát si večeři. Do centra to bylo od hotelu asi patnáct minut jízdy metrem. Když jsme do něj lezly, začalo pršet, a když jsme vylezly, pršelo ještě víc, a k tomu se ještě přidal pořádný vítr. Vybíraly jsme restauraci, do které půjdeme, a když už kolem začínaly létat židle a slunečníky, zalezly jsme raději do té nejbližší. S výběrem jsem byla spokojená, chutnalo mi tam. Déšť i vítr mezitím ustaly, a tak jsme se mohly jít projít po noční Budapešti. Zamířily jsme na nábřežní "promenádu" k Dunaji, ze které se vyklubaly koleje pro vlaky. Od řeky byl krásný výhled na osvětlené mosty a hrad. Došly jsme až k parlamentu, který působil přímo kouzelně, protože nad ním jak světlušky poletovali osvětlení holuby.


Přes noc se výrazně ochladilo (asi o dvacet stupňů). Ráno jsme se zase šly dívat na příjezd jezdců, ale sestřenice s kamarádkou to moc dlouho nevydržely, a šly se raději schovat někam do areálu. Přidružila jsem se k jedné skupince Čechů podle vybavení evidentně fandících Ferrari. Paní stojící vedle mě byla také velkou fanynkou Kimiho (byla to ona, co mi vyvrátila můj omyl ohledně Kimiho auta z předcházejícího dne). Čekali jsme tedy spolu a já radši natáčela každé auto, které se k nám blížilo. A už neočekávaně přijíždí Kimi, skutečně ve Fiatu, já vykřiknu "Kimi!, ale myslím, že ve skutečnosti ze mě vyšlo spíš něco jako "Kvík!", a Kimi zastavuje přímo u nás, protože u vjezdu na okruh se utvořila menší kolona. Naštěstí moji hlasově lépe obdaření kolegové fanoušci na Kimiho taky volají, a Kimi se na nás dívá, a mává nám! Jéj! Kimi mi zamával! Co víc si přát. A my taky máváme celí nadšení, no a pak Kimi odjel. Všechno se mi to dokonce podařilo natočit, ačkoliv poněkud třaslavě a skákavě, ale i to je úspěch, protože obvykle mám v kritických situacích tendenci uhnout s kamerou někam jinam. Kromě Kimiho jsme ještě viděli přijíždět Felipeho Massu a Fernanda Alonsa, a opět Buttona a Sebiho, a Maldonada a Ricciarda a kdo ví koho ještě, už si to nepamatuju.


Pak jsem se již velmi houstnoucím davem propracovala do areálu a na naši tribunu, jen abych se mohla vzápětí zase vracet zpět k našemu autobusu pro nějaké teplejší oblečení na sebe. To dopoledne byla opravdu docela zima. Cestou jsem potkala pár skupinek hodně veselých prozpěvujících Finů v limuzínách. Vůbec tam bylo opravdu hodně Kimiho fanoušků, dokonce jsem tam potom viděla i jednoho pána, kterého si pamatuji z Monzy, protože tenkrát seděl na stejné tribuně a taky fandil Kimimu.


Když jsem se znovu dostala na tribunu, tak zrovna končil závod Porsche Supercup a byl už pomalu čas na přehlídku jezdců. Přistavili jim otevřený náklaďáček, jezdci nastoupili, náklaďáček se pohnul naším směrem a já zase křičím "Kimi! Kimi!" z plných plic, no a Kimi nic (jé, to je rým!), Kimi se zakecal s nováčkem Felipem Nasrem (překvapilo mě, že si nestoupl vedle Vettla, většinou jezdí spolu), no ale na poslední chvíli, myslím, Kimi přeci jen zaznamenal mou finskou vlajku (možná že to vůbec nebylo kvůli mně, ale můžu si to nalhávat, jelikož v naší části tribuny jsem jiné finské vlajky neviděla), a rychle zamával, aby to stihl, než odjeli z dohledu! Takže to byla přehlídka jezdců. Jo a mimochodem, zkuste si někdy držet vlajku, mávat a natáčet zároveň - není to jednoduché, chtělo by to minimálně jednu ruku navíc. Jezdci objeli celý okruh, mezitím s nimi dělala reportérka rozhovory, na Kimiho se dostalo až jako na posledního, když už náklaďáček po absolvované okružní jízdě zastavil. Reportérka se ho ptala, jaké jsou jeho šance na pódiové umístění a Kimi řekl, že po dobrém startu mohou být šance také dobré - jo, kdyby věděl!


Nějakou dobu před startem velké ceny začal na startovní rovince klasický mumraj, naběhlo tam plno lidí, od mechaniků až po šéfy týmů, a ve svých formulích dorazili jezdci, kteří z nich zase posléze vylezli. Ve tři čtvrtě na dvě nastala smutná chvíle, proběhlo rozloučení na počest Julese Bianchiho, který týden předtím zemřel. Všichni jsme si stoupli, jezdci na trati se chytli za ramena a utvořili kruh. Vzali mezi sebe i Julesovy rodiče a bratra. Připravená kapela mu na rozloučenou zahrála a paní zpěvačka zazpívala, a při tom všem nám nad hlavami létala helikoptéra nesoucí francouzskou vlajku. Bylo to smutné a dojemné. Myslím, že po tomto rozloučení muselo být pro jezdce hodně těžké se koncentrovat na závod, který měl za chvíli začít.


Po tom, co jezdci objeli zahřívací kolo, bylo vše připraveno ke startu velké ceny. Na startovní světla jsem neviděla, takže jsem jen čekala, až se formule pohnou. A pohnuly se, ale bylo to velmi prapodivné, protože to vypadalo, jako by se jim ani jet nechtělo. A komentátor už hlásil důvod této prapodivnosti. Start se bude opakovat, protože Massa stál špatně na svém startovním roštu. Sranda byla, jak na to reagovali diváci na tribuně okolo mě - vykřikovali něco jako "Massa! Massa! No jo Massa!", jako když by to Massa snad dělal každý týden. Jezdci tedy objeli další kolo a start se opakoval. No a stálo to za to! Ferrari předvedlo start z říše snů. Vettel se dostal do čela před oba Mercedesy a Kimi nejprve předjel Ricciarda a vzápětí Rosberga, Hamilton mezitím po nezdařilém útoku vyjel z trati a Kimi se tak dostal na úžasné druhé místo! Jásaly jsme a skákaly radostí a každé kolo jsme na vteřinu zafandily, když kolem nás Kimi projížděl. Závod se pak vyvíjel v podobně zajímavém duchu, když se Hamilton několikrát musel propracovávat celým polem jezdců dopředu, Kimimu odlétla část předního přítlačného křídla, několik jezdců dostalo penalizaci (např. Maldonado za kolizi s Perézem) a proběhly zastávky v boxech. Celou dobu se Kimi držel na tom super druhém místě a já se pomalu modlila, aby to tak vydrželo až do konce. Jenže jak potom poznamenal Kimi, když nemáte štěstí, tak nemáte štěstí, a Kimimu to nějak přestalo jet. Když už ho předjel i o kolo zpět jedoucí Alonso, začalo to vypadat opravdu divně. Potom, co se Hülkenbergovi rozpadlo přední přítlačné křídlo a on havaroval, vyjel na trať safety car. Jezdci za ním projížděli boxovou uličkou, aby na trati mohl mezitím proběhnout úklid úlomků. Po restartu závodu Kimiho předjelo několik aut a Kimi zamířil do boxů, kde se mu formuli pokusili restartovat a tím technickou závadu vyřešit. Ale ani to nepomohlo a Kimi musel odstoupit, což mi bylo nesmírně líto, protože jsem si ho strašně přála vidět na stupních vítězů. Pak jsem měla nějakou dobu velmi pochmurnou a nabručenou náladu, kterou poněkud zlepšila až velká porce hranolek k svačino-večeři. Nicméně závod se jel dál i bez Kimiho, a stále to bylo velmi napínavé. Nakonec vyhrál Sebastian Vettel a za ním skončil mladíček Daniel Kvyat a vždy usměvavý Daniel Ricciardo. Pořádně to spolu na stupních vítězů oslavili (bylo hezké zase slyšet italskou hymnu, kterou jsem si pobrukovala ještě následující den) a věnovali tento závod roku Julesovi Bianchimu. Pak už zbývalo jen vyhnat z tratě fanoušky, kteří se tam předtím nahrnuli, a mohlo se jet domů.


Tento závodní víkend byl tak nabitý všemi druhy emocí, že to snad ani není možné. Pokusila jsem se vše popsat, jak nejlépe jsem dovedla. Rozhodně na to budu ještě dlouho vzpomínat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Didi Didi | E-mail | Web | 3. srpna 2015 v 9:46 | Reagovat

uzasne si to napisala.. musela som sa pri citani parkrat usmievat, niektore hlasky tu su super..aj basnik z teba by bol :-D a ked som citala pasaz, ako ste prezvali ten skvely start, mala som az zimomriavky..no teda zavidim ti to, ze si mala moznost vidiet takto Kimiho zblizka..a este ti dvakrat zamaval (z auta a potom na tribunu)

a fakt ste vychytali tie miesta.. takze desiata rada bola este za tu lacnejsiu cenu a 11. uz za drahsiu jo...ale ked ste vstali, tak ste videli pekne do boxov, ze? pytam sa, keby som popripade buduci rok tam sla :-D keby si sla ty, daj mi hned vediet, by som sa mozno pridala :-) jedina nevyhoda su tie horucavy, ja uz pri 30-tkach odpadavam :D

skoda ze si nemohla Kimiho vidiet aj na podiu, fakt to bolo az prilis krasne aby bolo pravdou to, ze by sme videli konecne Simi podium :-|

a keby som videla Kimiho, tak tiez nic ine by som nevnimala (vnimala by som vlastne nieco po nom? :-D )

2 Didi Didi | E-mail | Web | 3. srpna 2015 v 9:47 | Reagovat

*prezivali :-)

3 Tracy Tracy | Web | 3. srpna 2015 v 12:11 | Reagovat

[1]: Díky moc, Didi! :-) S těmi lístky a místy na tribunu jsme měly opravdu štěstí, protože jsme si nemohly samy vybrat konkrétní místa, takže jsme vůbec netušily, kde na té dlouhé tribuně budeme - nakonec jsme byly v sektoru X. Do boxů, tedy přímo do těch garáží bylo z té desáté řady vidět - hlavně tedy do boxů týmu naproti, což byl v našem případě Mercedes. Z vrchu tribuny bylo vidět i na tu boxovou uličku (kterou jinak dost dobře zakrývá plot či co to je), ale jak jsem psala, tak v pátek a v sobotu jsme si na té tribuně chodily sednout kam jsme chtěly, protože když tam bylo málo lidí, tak nebyl problém. Jinak ještě když bys chtěla příští rok na stejné místo, tak bych tě ještě měla upozornit na to, že na tento sektor dopoledne svítí sluníčko, protože je právě tak blízko okraje tribuny, ale nevadilo to, protože jsme tam seděly vlastně jen při závodě, a pro tento účel to byla super místa (a odpoledne už tam tedy sluníčko nesvítí).

Jinak na formule bych zase jet chtěla, pokud potvrdí Kimiho pro příští rok, nevím tedy jestli zase zrovna do Maďarska, ale hlavně bych se strašně ráda dostala i na autogramiádu, která probíhá většinou ve čtvrtek, jenže to nevím, jak to zařídit, protože všechny zájezdy mají program většinou až od pátku..

4 Didi Didi | E-mail | Web | 4. srpna 2015 v 20:10 | Reagovat

aha, prave ked som pozerala treningy tak som si vsimala, ze ako su tie kryte tribuny a ze z kraja tam svietilo slnko, to by mali podla mna este dalej nadkryt, bo clovek si zaplati taku sumu a treningy doobedne sa tam pecie..ale aspon na ten zavod to bolo v poho, ze slnko nesvietilo..no ved prave by bolo lepsie uz aj autogramiadu stihnut... a mozno daku krajinu, kde nie su 35 stupnove horucavy..hmm..

no podla mna Kimi buduci rok este v f1 ostane, najlepsie si je premysliet VC a zariadit koncom roka, vsak?

5 Tracy Tracy | Web | 4. srpna 2015 v 22:27 | Reagovat

[4]: My jsme ten zájezd zařizovaly dokonce už v listopadu, protože to ještě platilo nejlevnější pásmo vstupenek, ale to se myslím u každého závodu liší. No např. ve Spa asi problém se sluníčkem nebude, ale tam jsou bohužel strašně drahé lístky úplně na všechny tribuny.. A s tou autogramiádou nevím jak to vymyslet :-(

6 Didi Didi | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 16:24 | Reagovat

[5]: hmm, je skoda, ze autogramiada nie je v piatok, pretoze fakt vsetky zajazdy su od piatka do nedele, no nie..hmm

inak tie rozhovory s Richtrom som videla, takze som vedela, ze sa pyta nejakych ucastnikov zajazdu, ale nenapadlo ma, ze vasho..mozno ze som ta tam aj zbadala, len som ta nespoznala, ze si to ty :-)

7 Tracy Tracy | Web | 6. srpna 2015 v 17:24 | Reagovat

[6]: No já byla vždycky někde v pozadí, občas s kloboukem, občas bez klobouku :-D

8 Didi Didi | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 20:59 | Reagovat

[7]: sakra, mala som si to nahrat na Magio tv, by som si to vedela pretocit :-?  :-)

9 Tracy Tracy | Web | 7. srpna 2015 v 10:23 | Reagovat

[8]: Ne ne, myslím, že to vůbec vidět nepotřebuješ :-D

10 Iris Iris | E-mail | Web | 13. srpna 2015 v 14:23 | Reagovat

To musel být ale zážitek, já se přiznám, že mě to vůbec nic neříká, ale je vidět, že sis to maximálně užila a to je skvělý :-)
Fotky se ti povedly :-D
S tím gulášem jsi mě pobavila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama